Besson LB – létající čluny

Konstruktér Marcel Besson začal vyrá­bět námořní letouny v r. 1915. Ve spo­lupráci s Georgem Lévym vyrobil sérii létajících člunů se třemi křídly. Ozna­čení LB znamenalo společenství Lévy-Besson, vývoj a výroba probíhaly v zá­vodě Hydravions Georges Levallois et Levy. V letech 1917-19 byly zkoušeny tři různé typy, všechny poháněné tlačnou vrtulí. První byl jednomístný stíhací le­toun s motorem Hispano-Suiza o vý­konu 134 kW (180 k). Třímístný hlíd­kový letoun s velkým doletem měl dvě horní křídla stejného rozpětí a spodní bylo kratší. Poháněl jej motor Renault o výkonu 336 kW (450 k). Třetí proto­typ byl jediný, od něhož byla vyrobena série 12 strojů. Byl to pobřežní hlídko­vý letoun poháněný motorem Renault. Měl tříčlennou posádku se střeleckým stanovištěm v přídi trupu. Horní a spod­ní křídla měla stejné rozpětí, zatímco střední bylo kratší.

Technické údaje

Besson LB: jednomotorový třímístný vzpěrový námořní pozorovací trojplošník Pohonná jednotka: řadový motor Renault 12Fe o výkonu 224 kW Výkony: max. rychlost 170 km/h, stoupání do výšky 1 000 m za 4 min., dolet 500 km Hmotnost: prázdná 840 kg; vzletová 1 570 kg. Rozměry: rozpětí 13 m; délka 9 m; výška 3,2 m; plocha křídel 47 m2 Výzbroj: pohyblivý kulomet ráže 7,7 mm, držáky pro dvě pumy o hmotnosti 50 kg Besson LB: jednomotorový třímístný vzpěrový námořní bombardovací trojplošník Pohonná jednotka: řadový motor Renault o výkonu 336 kW Výkony: max. rychlost 150 km/h ve výšce 1 500 m Hmotnost: prázdná 2 500 kg; max. vzletová 4 400 kg Rozměry: rozpětí 21 m; délka 16,5 m; výška 4,8 m; plocha křídel 100 m2 Výzbroj: dva kulomety ráže 7,7 mm, pumy do 400 kg Besson LB, pobřežní hlídkový člun, byl vyráběn jen v malém počtu. Jeho konstrukce byla zastaralá ještě před zavedením do služby.

Besson MB-410 a MB-411

Besson MB-410-01 poprvé vzlétl na podzim r. 1932. Byl vyvinut Marcelem Bessonem z typu MB-35 a navržen tak, aby jej bylo možné rychle složit i rozlo­žit. Byl poháněn hvězdicovým moto­rem Salmson o výkonu 101 kW(135k), měl jeden velký hlavní plovák a další dva menší, stabilizující, na konci křídla. Zkoušky probíhaly v r. 1933, avšak pro­totyp byl po kolizi zcela zničen. Navzdory tomu narůstal o tento typ zájem, zejména jako o palubní letoun velkých útočných ponorek stavěných v té době ve Francii. Besson MB.411 byl vyroben ve dvou exemplářích v le­tech 1935-36. První vzlétl v červnu 1935 a lišil se od MB-410 výkonnějším motorem Salmson a přestavěnými ocasními plochami se dvěma přídav­nými svislými ploškami. Jiná zlepšení byla provedena na stabilizačních plo­vácích. První MB-411 se nalodil na Surcouf v září 1935 a v červnu 1940 stále ještě byl na palubě lodě. Uskutečnil několik letů na pobřeží  jižního  Devonu a Dorsetu, kde měl několik střetů s po­zorovacími letadly. Nakonec byl po­škozen při kolizi a ponorku již neprovázel. Její plavba skončila 18. února 1942 tragédií, když byla v šeru přepa­dena americkým stíhacím letounem. Plány, podle nichž měl MB-411 sloužit na britské obchodní lodi, se neusku­tečnily. Další osud letounu není znám.

Technické údaje

Besson MB-411

  • Typ: jednomotorový dvoumístný samonosný palubní dolnoplošník
  • Pohonná jednotka: hvězdicový motor Salmson 9Nd o výkonu 130 kW
  • Výkony: max. rychlost 190 km/h; dostup 5 000 m; dolet 400 km
  • Hmotnost: prázdná 760 kg; max. vzletová 1 140 kg
  • Rozměry: rozpětí 12 m; délka 8,25 m; výška 2,85 m; plocha křídla 22 m2
Maličký hydroplán Besson MB-411 byl určen k doprovodu ponorky Surcouf. Mohl být vybaven dvojicí otočných kanónů ráže 203 mm vy­bavených „okem", které umožňova­ lo rozšířit vyhledávání na horizontu.

Avro 621 Tutor/Sea Tutor

Začátkem 30. let se ukazovala nut­nost nahradit cvičné letadlo pro zá­kladní výcvik pilotů RAF Avro 504N no­vým typem. Je logické, že se jeho ná­stupcem stal Avro 621, později nazvaný Tutor. Vznikl v r. 1929 v konstrukční kance­láři Roye Chadwicka a vyznačoval se drakem zhotoveným ze svařovaných ocelových trubek, potažených plátnem. Prototyp s civilní registrací, poháněný hvězdicovým motorem Armstrong Siddeley Mongoose IIIA s výkonem 116 kW, byl v prosinci 1929 odeslán k porovná­vacím zkouškám do Aircraft and Armaven Experimental  Establishment v Martlesham Heath. Veřejnosti se po­prvé představil na výstavě nových typů letadel RAF (New Types Park) 28. červ­na 1930 v Hendonu. Následovaly provozní porovnávací zkoušky s dalšími typy, po nichž byl Tu­tor vybrán k použití u RAF. Následovala zkušební objednávka 21 Tutorů podle dodání 3/30, poháněných pětiválcovým motorem Mongoose. Na rozdíl od nekapotovaných motorů Mongoose, které pohánély první letadla, byly vlastně všechny následující sériové stroje poháněny motory Armstrong Siddeley Lynx P/C o výkonu 179 kW, zakryté širokým prstencem Townend. Bylo vyrobeno i několik civilních 621 a další, které byly určeny pro službu u vojenských letectev cizích států. Tři byly dodány irskému letectvu, sedm vo­jenskému letectvu Kanady, dva pro vojenské letectvo Jižní Afriky, 30 pro vojenské letectvo Řecka, tři pro dánské. Nejvétší objednávky však přišly od RAF. které si objednalo 394 Tutorů z celkově vyrobených 795. Výroba byla ukončena v květnu 1936. Většina Tutorů byla vyrobena podle technických pod­mínek 18/31 . Podle technických podmí­nek 26/34 byla zahájena výroba plová­kové verze známé jako Sea Tutor. Tyto stroje byly dodány v letech 1934-36 ke zkouškám na vodě ve Felixstowe a po­užívaly se rovněž v Seaplane Training School v Calshotu. V r. 1938 byly Sea Tutory vyřazeny ze služby. Podávky Tutorů standardního prove­dení pro RAF byly zahájeny v r. 1933 do­dávkou pro Central Flying School, do­dávky dalších strojů byly určeny pro RAF College v Cranwellu, k 5. Flying Training School v Sealandu a k 5. Flying Training School v Granthamu. Tutory byly po přestěhování do leteckých škol, kde nahradily Avro 504 a staly se tak je­jich standardním vybavením, dodány univrzitním leteckým útvarům a k letkám Auxiliary Air Porce (pomocných le­teckých sil). Vynikající ovladatelnost Tutora z něj učinila ideální akrobatický letoun. V této roli se Tutory CFS poprvé představily na leteckém dnu RAF, pořádaném 26. červ­na 1936 v Hendonu, s  horními křídly po­malovanými bílými a rudými barvami, symbolizujícími východ slunce. Avro dostalo povolení k licenční výro­bě Tutorů v Jižní Africe, kde jich bylo vy­robeno 57. S nastupujícím přezbrojováním stíha­cích útvarů RAF na stíhačky Hurriccane a Spitfire, začalo RAF dávat přednost při výcviku jednoplošníkům. Tutory byly proto nahrazeny dolnoplošníky Miles Magister.

Verze

Avro 621 Tutor II: jediný stroj s upraveným systémem vzpěr P.W.S.18: polské označení pro 40 licenčně vyrobených Tutorů. Tutory sloužily u RAF jako cvičné stroje do doby, než přišly jednoplošníky Miles Magister. Do služby bylo zařazeno 380 Tutorů, většina z nich byla poháněna kapotovaným hvězdicovým motorem Armstrong Siddeley Lynx IVC.

Technické údaje

  • Typ: jednomotorový dvoumístný dvouplošník pro základní výcvik
  • Pohonná jednotka: hvězdicový motor Armstrong Siddeley Lynx IVC o výkonu 179 kW
  • Výkony: max. rychlost 196 km/h; cestovní rychlost 169 km/h; dostup 4 940 m; dolet 402 km
  • Hmotnost: prázdná 839 kg; max. vzletová 1 115 kg
  • Rozměry: rozpětí 10,36 m; délka 8,08 m; výška 2,92 m; plocha křídel 27,96 m2
  • Výzbroj: žádná