Bloch M.B.200

V r. 1932 francouzské ministerstvo le­tectva rozšířilo technické požadavky na pětimístný noční bombardér. V té době bylo požadavků na konstrukci vojenských letounů jen málo, proto bylo dodáno osm návrhů od pěti fi­rem. Svědčilo to o velkém zájmu získat výrobní zakázku. Úspěšné byly firmy Bloch a Farman, ale výsledné bombar­déry bylo možné zařadit do různých ka­tegorií.

Bloch ukončil návrh čtyřmístného bombardéru, který byl vzhledem i kon­cepcí podobný britským strojům Bristol Bombay a Handley Page Harrow. Byl to samonosný hornoplošník celokovové konstrukce s pevným podvozkem. Bloch M.B.200-01 poháněl hvězdico­vý motor Gnome-Fthóne 14Krsd o vý­konu 567 kW (760 k). Poprvé vzlétl v červenci 1933.

Na základě letových zkoušek bylo 1. ledna 1934 objednáno 25 letounů, navzdory tomu, že maximální rychlost prototypu byla o 18 % nižší, než se předpokládalo.

Po uvedení do provozu se M.B.200 projevily se jako spolehlivé letouny. Bylo dodáno 208 strojů vyrobených firmami  Bloch  (4),  Brequet (19), Hanriot (45), Loiře (19), Potez (111) a SNCASO (10).

Na počátku 2. sv. války bylo těmito zastaralými letouny ještě vyzbrojeno sedm Groupes, nasazených v první li­nii. V době německé ofenzívy však by­ly letouny vyřazeny ke cvičným úče­lům.

Tento typ vyráběly v licenci také čes­koslovenské firmy Aero a Avia. Němci je pak používali k výcviku posádek a k plnění týlových úkolů.

Technické údaje

Bloch M.B.200

  • Typ: dvoumotorový čtyřmístný samonosný bombardovací hornoplošník
  • Pohonná jednotka: hvězdicové motory Gnome-Rhóne 14Kirs/Kjrs o výkonu 649 kW
  • Výkony: max. rychlost 285 km/h; dostup 8 000 m; dolet 1 000 km
  • Hmotnost: prázdná 4 463 kg; max. vzletová 7 280 kg
  • Rozměry: rozpětí 22,45 m; délka 16 m; výška 3,9 m; plocha křídla 67 m2
  • Výzbroj: tři kulomety ráže 7,5 mm (po jednom v přídi trupu, na hřbetě a pod trupem), pumy do hmotnosti 1 200 kg

Avro 621 Tutor/Sea Tutor

Začátkem 30. let se ukazovala nut­nost nahradit cvičné letadlo pro zá­kladní výcvik pilotů RAF Avro 504N no­vým typem. Je logické, že se jeho ná­stupcem stal Avro 621, později nazvaný Tutor. Vznikl v r. 1929 v konstrukční kance­láři Roye Chadwicka a vyznačoval se drakem zhotoveným ze svařovaných ocelových trubek, potažených plátnem. Prototyp s civilní registrací, poháněný hvězdicovým motorem Armstrong Siddeley Mongoose IIIA s výkonem 116 kW, byl v prosinci 1929 odeslán k porovná­vacím zkouškám do Aircraft and Armaven Experimental  Establishment v Martlesham Heath. Veřejnosti se po­prvé představil na výstavě nových typů letadel RAF (New Types Park) 28. červ­na 1930 v Hendonu. Následovaly provozní porovnávací zkoušky s dalšími typy, po nichž byl Tu­tor vybrán k použití u RAF. Následovala zkušební objednávka 21 Tutorů podle dodání 3/30, poháněných pětiválcovým motorem Mongoose. Na rozdíl od nekapotovaných motorů Mongoose, které pohánély první letadla, byly vlastně všechny následující sériové stroje poháněny motory Armstrong Siddeley Lynx P/C o výkonu 179 kW, zakryté širokým prstencem Townend. Bylo vyrobeno i několik civilních 621 a další, které byly určeny pro službu u vojenských letectev cizích států. Tři byly dodány irskému letectvu, sedm vo­jenskému letectvu Kanady, dva pro vojenské letectvo Jižní Afriky, 30 pro vojenské letectvo Řecka, tři pro dánské. Nejvétší objednávky však přišly od RAF. které si objednalo 394 Tutorů z celkově vyrobených 795. Výroba byla ukončena v květnu 1936. Většina Tutorů byla vyrobena podle technických pod­mínek 18/31 . Podle technických podmí­nek 26/34 byla zahájena výroba plová­kové verze známé jako Sea Tutor. Tyto stroje byly dodány v letech 1934-36 ke zkouškám na vodě ve Felixstowe a po­užívaly se rovněž v Seaplane Training School v Calshotu. V r. 1938 byly Sea Tutory vyřazeny ze služby. Podávky Tutorů standardního prove­dení pro RAF byly zahájeny v r. 1933 do­dávkou pro Central Flying School, do­dávky dalších strojů byly určeny pro RAF College v Cranwellu, k 5. Flying Training School v Sealandu a k 5. Flying Training School v Granthamu. Tutory byly po přestěhování do leteckých škol, kde nahradily Avro 504 a staly se tak je­jich standardním vybavením, dodány univrzitním leteckým útvarům a k letkám Auxiliary Air Porce (pomocných le­teckých sil). Vynikající ovladatelnost Tutora z něj učinila ideální akrobatický letoun. V této roli se Tutory CFS poprvé představily na leteckém dnu RAF, pořádaném 26. červ­na 1936 v Hendonu, s  horními křídly po­malovanými bílými a rudými barvami, symbolizujícími východ slunce. Avro dostalo povolení k licenční výro­bě Tutorů v Jižní Africe, kde jich bylo vy­robeno 57. S nastupujícím přezbrojováním stíha­cích útvarů RAF na stíhačky Hurriccane a Spitfire, začalo RAF dávat přednost při výcviku jednoplošníkům. Tutory byly proto nahrazeny dolnoplošníky Miles Magister.

Verze

Avro 621 Tutor II: jediný stroj s upraveným systémem vzpěr P.W.S.18: polské označení pro 40 licenčně vyrobených Tutorů. Tutory sloužily u RAF jako cvičné stroje do doby, než přišly jednoplošníky Miles Magister. Do služby bylo zařazeno 380 Tutorů, většina z nich byla poháněna kapotovaným hvězdicovým motorem Armstrong Siddeley Lynx IVC.

Technické údaje

  • Typ: jednomotorový dvoumístný dvouplošník pro základní výcvik
  • Pohonná jednotka: hvězdicový motor Armstrong Siddeley Lynx IVC o výkonu 179 kW
  • Výkony: max. rychlost 196 km/h; cestovní rychlost 169 km/h; dostup 4 940 m; dolet 402 km
  • Hmotnost: prázdná 839 kg; max. vzletová 1 115 kg
  • Rozměry: rozpětí 10,36 m; délka 8,08 m; výška 2,92 m; plocha křídel 27,96 m2
  • Výzbroj: žádná